Ludgeřovícká 15 (7. 3. 2026), Ludgeřovice / Ostrava, 15 km kombinovaný povrch
Patnáctikilometrový závod v Ludgeřovicích patří mezi akce, které dokážou běžce překvapit. Kombinace starého asfaltu v lese, zpevněných stezek i úseků v obci vytváří trať, která není ani čistě silniční, ani trailová. A přesně to poznal i náš běžec Pavel Hilšer, který závod dokončil v čase 1:17 a obsadil 157. místo z 298 startujících.
Už samotný start přitom naznačoval, že to nebude jednoduchý den. Pavel nastupoval do závodu s bolavým pravým lýtkem. „Už na startu bolel lýtkový sval na pravé noze,“ popisuje. Situaci komplikovalo i rozhodování o vybavení. Očekával totiž blátivý terén, a tak zvolil trailové boty. Nakonec se ukázalo, že většina tratě vedla po asfaltu nebo velmi pevném podkladu. „To byl omyl,“ přiznává s odstupem.
Trať navíc obsahovala tři výraznější kopce, které dokázaly pořádně zamíchat tempem. Právě v nich se ukázala náročnost závodu. „Tři kopce, neumím, takže se to projevilo hodně na tempu,“ shrnuje Pavel bez obalu.
Začátek závodu přitom vypadal velmi nadějně. Na doporučení Vašuldy, týmového kolegy, vyrazil Pavel hned od startu svižně, aby se vyhnul tlačenici v úzkém místě mezi domy. Taktika zafungovala a po průběhu úzkým „hrdlem“ si dokázal držet poměrně stabilní tempo. Paradoxně ho ale čekalo malé psychologické překvapení – i když běžel své tempo, postupně ho předbíhali další běžci. „To nebylo moc motivační,“ říká s úsměvem.
I tak se Pavel držel svého tempa prakticky po celý závod. K tomu ale přibyla další komplikace – trailové boty, na které není zvyklý. Výsledkem byla odřená noha, která závod ještě více znepříjemnila.
Navzdory všemu měl Pavel jasno alespoň v jednom cíli. „Cíl bylo doběhnout dřív, než rozdají všechen grilovanej hermelín,“ komentuje s nadhledem. Tento plán se podařilo splnit.
Posledních 500 metrů ale patřilo k těm nejtěžším. Bolest v lýtku se postupně zhoršovala natolik, že poslední část závodu absolvoval téměř v kulhání. Přesto závod dokončil.
Vedle samotného výkonu si Pavel odváží i další zkušenosti. Ludgeřovice pro něj znamenaly změnu oproti běžným městským závodům. Kopcovitý profil i neznámé prostředí přinesly nový typ výzvy. „Bylo fajn zkusit něco novýho, zajet do jinýho města a vidět jinou organizaci,“ říká.
Právě takové závody mají jednu výhodu – často na nich nejde o osobní rekord, ale spíš o samotný běžecký zážitek. A ten si Pavel rozhodně odvezl. Atmosféra závodu byla podle něj výborná a organizace velmi dobře zvládnutá. „Spousta jídla, spousta lidí na trati,“ shrnuje.
Nejsilnější moment? Paradoxně úplně obyčejná věc. „Když jsem přišel na záchody a nebyly tam fronty. To jsem fakt nečekal,“ směje se.
Ludgeřovícká 15 tak Pavlovi přinesla zkušenost. A právě tyhle momenty často dávají běžcům i trenérům nejlepší zpětnou vazbu do dalšího tréninku.
Závod by Pavel rozhodně doporučil i ostatním. Jen je potřeba být rychlý při registraci – podle všeho bývá startovní listina rychle vyprodaná.
Trasa závodu ke stažení níže (ZDE odkaz na Mapy.cz)
