Zážitek za každou cenu? Pražský maraton a zdraví.

Blíží se Pražský maraton a s ním i tisíce českých běžců, kteří se postaví na start s cílem překonat sami sebe. A to je skvělé – běhání je radost, životní styl a nástroj změny. Jenže v době, kdy nás sociální sítě tlačí k extrémním výkonům a zážitek má být hlavně intenzivní, se vytrácí jedno důležité slovo: připravenost.

Dnes už nestačí "jen" běhat. Musíme běžet dál, výš, déle. Maraton? Málo. Raději rovnou 100km B7 přes sedm beskydských vrcholů. Není přece důležité, jaký zážitek to je, hlavně že je extrémní. A přitom často stačí zdravě zaběhnutá desítka nebo silniční pětka, aby tělo dostalo správný impuls. Místo toho ale vidíme, jak se běžci – často bez dostatečné přípravy – ženou do závodů, které pro ně nejsou vhodné. A tělo si to pamatuje.

Studie MARATHONLAB IKEM (2019), která sledovala téměř stovku amatérských běžců na pražském maratonu, přinesla znepokojivé výsledky. Přestože většina z nich byla na první pohled zdravá, 50 běžců mělo neléčenou hypertenzi, 55 poruchu metabolismu tuků, 10 lidí vykazovalo abnormální nálezy na srdci a u 26 byly známky akutního poškození ledvin. Po jediném závodě.

A nejde jen o maratony. Lékaři varují: i závody na 10 nebo 20 km mohou způsobit vážné zdravotní komplikace, pokud se podstupují bez respektu ke stavu vlastního těla. V posledních letech skončilo několik běžců z amatérských závodů v kritickém stavu – se ztrátou vědomí, přehřátím, orgánovým selháním. Dva z nich bohužel zemřeli.

Tohle ale není článek proti běhání. Naopak – běh je fantastický způsob, jak změnit život. Ale musí být postavený na trpělivosti, postupnosti a znalosti vlastního těla. Maraton není korunou běžce. Je to odměna za stovky hodin kvalitního tréninku. A pokud ji chceš získat, běž si pro ni s rozumem.

Zdroj: MARATHONLAB IKEM: Amatérští běžci mohou riskovat své zdraví, 2019