Jak jsem přežil Jesenickou 60? Tomáš Balcárek
Tome, gratuluju k dokončení Jesenické 60! Co tě vůbec přivedlo na start tak náročného závodu?
Díky! Zkusit Jesenickou 60 byla vlastně logická věc. Dlouho mě baví dálkové pochody, a když jsem začal běhat, bylo jasné, že dřív nebo později přijde na řadu delší trailový závod.
Jak ses o závodu dozvěděl a čím tě zaujal?
Navrtal mě do toho kamarád – jak už to bývá. Zaujal mě nekomerční formát: startovné 300 Kč, domácká atmosféra, start i cíl u hospody. V ceně medaile, diplom, občerstvovačka a měření času – to je dnes skoro rarita.
Byla to tvoje ultra premiéra?
Oficiálně ano. I když jsem trasu zkoušel už loni na konci léta sám, abych si ověřil, jestli mě tenhle formát baví.
Jaká byla trasa a co tě na ní nejvíc zaujalo nebo bolelo?
Trasa vede z Jeseníku přes Zlatý Chlum, Rejvíz, Vídelský kříž, Červenohorské sedlo a Šerák. Krásná, ale těžká – kolem 2200 m převýšení. Nejdřív asfaltky a lávky, potom hliněné chodníčky a štěrkové cesty. Nejvíc mě bavily měkké seběhy. Nejvíc bolela druhá půlka – hlavně výšlap na Malého Děda. Tam už jsem cítil všechno.
Zůstal ti nějaký moment v hlavě?
Právě ten výstup na Malého Děda – přes 400 výškových metrů na necelé tři kilometry. Ztratil jsem tam čas i síly.
Měl jsi nějakou taktiku?
Nepřepálit začátek a hlavně jíst a pít. To na ultra dělá obrovský rozdíl. Měl jsem i vybrané úseky, kde zpomalit, a naopak přidat.
A jaké byly podmínky?
První 4 hodiny super – 17 °C a pod mrakem. Pak začalo pršet, foukat a byla mlha. Značení perfektní, i díky českému turistickému značení a šipkám organizátorů. Občerstvení skvělé. Jen na dvou místech dřevaři trochu zkomplikovali trasu pokácenými kládami a bahnem.
Jak ses dostal k Running Academy a proč sis vybral kurz techniky běhu?
Hledal jsem běžeckou skupinu nebo klub, protože běžečtí známí se odstěhovali. Narazil jsem na Running Academy a říkal si: „Určitě běhám jak dinosaurus, ten kurz mi neuškodí.“ A šel jsem do toho.
Pomohlo ti to při závodě?
Rozhodně. Naučil jsem se vnímat tělo – hlavně práci rukou. V krizi jsem si připadal jak T-rex, tak jsem si připomínal, že ruce mám a můžu je zapojit.
Změnilo ti to nějak pohled na běh?
Asi ne úplně, ale dodalo mi to chuť běhat víc a líp.
Měl jsi tréninkový plán?
Spíš jen strukturu – zvyšoval jsem kilometráž, střídal výklusy v Z2 s rychlejšími běhy v Z3 a Z4.
Co byla největší výzva?
Fyzická únava. I přes všechny gely a cukry došla pára. Poslední třetina byla o vůli.
Co bys vzkázal těm, kdo o Jesenické 60 uvažují, ale váhají?
Nebojte se. Jesenická 60 je pořád hlavně turistický pochod – s limitem 14 hodin. Takže si ji můžeš klidně užít i chůzí.
Chystáš se vrátit?
Určitě. Chci zlepšit čas. A už pokukuju po dalších výzvách – od půlmaratonu až po 100 km ultra. :)
Trasa závodu ke stažení níže (ZDE odkaz na Mapy.cz)
runningacademyolomouc