Jak jsem běžel závod doma - Pavel Grepl, Olomoucký půlmaratonu 2025

Pro mnoho běžců z Olomouce je to „ten“ závod – buď už ho někdy běželi, nebo se na něj jednou chystají. A právě proto se na něj každý rok těším i já a náš tým z Running Academy. Přestože je termín často neideální – finišuje školní rok, taneční tréninky vrcholí, a do toho ještě studuju doktorát – vím, že na startovní čáru prostě chci.

Navíc se jako trenér tanečního klubu podílím na organizaci Moravia Sport Expo, které běží paralelně s půlmaratonem. Je to místo, kde si běžci vyzvedávají čísla, a zároveň se tam představují sportovní kluby a firmy. Letos jsme tam poprvé měli i stánek Running Academy. Byla to skvělá příležitost potkat se s fanoušky, probrat techniku běhu i další kurzy, které nabízíme. I když to nebyla ideální příprava na samotný závod – člověk celý den stojí, mluví a funguje v tréninkovém i organizačním režimu – stálo to za to.

V pátek a v sobotu dopoledne jsme byli na EXPU, a v sobotu odpoledne jsme šli fandit na pětikilometrový závod. Peťa Pokorná přijela z Ostravy, s Žandoujsme podporovali naše běžce – Evču, Verču, Kačku, Hanču, Ilonku a další. Energie byla skvělá, emoce silné. Pak už přišel čas chystat se na vlastní závod.

Dali jsme si krátký rozklus, pár rovinek na nervosvalovou aktivaci, a pak už to bylo tady. Vzhledem k tomu, že jsem trénoval spíš pocitově bez strukturovaného plánu, šel jsem do závodu s jednoduchým cílem: zaběhnout, co to půjde. Loni jsem měl horší období, závod jsem oficiálně vůbec neběžel, pouze jsem doprovázel svěřence a motivoval k lepším výkonům. Letos jsem si ale řekl, že to zkusím naplno.

Startoval jsem v koridoru A, cítil jsem se uvolněně a běžel podle pocitu. Hodinky jsem kontroloval asi třikrát za celý závod. První kilometr jsem měl tempo 3:27 – o dost rychlejší, než jsem plánoval. Chtěl jsem běžet kolem 3:45. Začal jsem ubírat, ale ne dost. Trvalo několik kilometrů, než jsem se dostal na cílové tempo. Pak jsem držel stabilních 6 kilometrů v tempu 3:45.

Občerstvování bylo kapitolou samo pro sebe. V minulosti jsem měl problémy s trávením, proto jsem pil jen třikrát a jen z lahví s ventilem, aby se do žaludku nedostal vzduch. Fungovalo to – až do 15. kilometru. Bylo velké horko, napil jsem se víc, než bych měl, a hned se to projevilo – křeče, bolest, zpomalení o 10 sekund na kilometr.

Další výzva? Dýchání. Roky jsem při maximálním zatížení sípal. Letos jsem poprvé navštívil alergologii a bylo mi diagnostikováno astma. Díky vhodným lékům jsem poprvé cítil, že to není dech, co mě limituje – ale jednoduše nedostatek tréninku.

I tak jsem si závod maximálně užil. Atmosféra byla skvělá, lidi kolem trati mě hnali dopředu. Doběhl jsem v čase 1:21:26, což považuju za velmi slušný výkon vzhledem k okolnostem. Pro mě osobně to byl silný impuls do další přípravy.

Dalším cílem je Jesenický půlmaraton, který chci běžet ve výrazně lepší formě. Výsledek z Olomouce jsem si zanesl do naší běžecké kalkulačky na webu, abych si podle toho upravil tréninková tempa. Ukázalo se, že mé tempo na prahu (threshold pace) kleslo z 3:40 na 3:50 min/km. Jasný signál, že je potřeba začít znovu budovat formu.

A to je právě ten důvod, proč mě Olomoucký půlmaraton tolik baví – není to jen závod, je to zpětná vazba, srovnání a především motivace. Pokud jste ho ještě neběželi, určitě to někdy zkuste. A pokud se chcete připravit opravdu dobře – víte, kde nás najdete. 😉

Výsledky našich běžců

Šantovka 5k

Kateřina Swaczynová 20:15

Eva Veselíková 22:25

Veronika Věnsková 26:31

Mattoni půlmaraton

Pavel Grepl 1:21:26

Martin Cigánek 1:54:27

Žaneta Brizgalová 2:01:14

Lucie Smolka Fruhwirtová 2:15:18

Monika Bradáčová 2:05:51

Vlaďka Schilderová 1:05:59 (11km)

Web závodu

Trasa závodu ke stažení níže (ZDE odkaz na Mapy.cz)