Vinařský půlmaraton v Pardubicích: Osobák, dlažební kostky a jarní energie. Petra Pokorná
V sobotu 19. dubna 2025 se v Pardubicích běžel Vinařský půlmaraton, a naše Peťa Pokorná tam rozhodně nezůstala bez povšimnutí. V cíli na ni čekal osobní rekord zlepšený o 6 minut, ale hlavně pocit, že všechna ta dřina má smysl.
Město, dvě kolečka a psychicky náročný finiš
Trasa měla klasických 21,1 km a celkové převýšení kolem 50 metrů. Vedla městem po asfaltu, běželo se ve dvou okruzích a čtyřikrát se trať protáhla pod mostem, kde čekal menší kopeček. Na papíře možná nenápadná, ale na posledním kilometru přišla nečekaná výzva: trasa se začala různě stáčet kolem cíle, běželo se po dlažebních kostkách a cílová rovinka pořád nikde. Tahle část byla nakonec nejnáročnější – ne fyzicky, ale psychicky.
„Počasí ale vyšlo naprosto ideálně – zataženo, občas lehký vítr, který příjemně chladil. Oproti loňskému vedru naprostá paráda. I když jsem se zapotila, běželo se skvěle.“
Skvělá organizace, jen ta sprcha chyběla
Registrace probíhala hladce přes internet a na místě bylo vše přehledně označené. Trať byla dobře vyznačená a ohraničená, pořadatelé a dobrovolníci stáli na klíčových místech a pomáhali udržet správný směr. Občerstvovačky byly časté a dobře vybavené – voda, ionťáky, houbičky na ochlazení. „Nesla jsem si vlastní energy gel, takže mi nic nechybělo. Kamarád by prý uvítal něco k jídlu, ale mně to stačilo.“
V cíli čekal koláč a sladké pití, ale sprchy bohužel zajištěné nebyly. To byla snad jediná věc, která chyběla k dokonalosti.
Atmosféra, která tě nenechá zpomalit
Celou trasu lemovali fanoušci – lidé z oken, pořadatelé, kolemjdoucí, i živá kapela. A co bylo nejvíc? Podpora blízkých. „Kdykoliv jsem zahlédla manžela nebo kamarádku, hned jsem měla chuť přidat. Byla to neuvěřitelně pozitivní zkušenost.“
Díky skvělé radě od trenéra – začít volně a běžet na pocit – si rozložila síly tak, že ve druhé půli začala zrychlovat a předbíhat. Tenhle moment podle ní výrazně zvedl sebevědomí a pomohl dostat se do cíle v tempu. Výsledné 12. místo v kategorii žen do 34 let (ze 190) bere jako krásný bonus – cílem ale byl hlavně vlastní posun a dobrý pocit.
Rady pro první půlmaraton?
„Rozhodně doporučuju si vzdálenost předem vyzkoušet, klidně celou. Běžet na pocit, nikam se nehnat. První půlmaraton by měl být hlavně o radosti, ne o honění časů. Ty přijdou časem. A taky – nesrovnávej se s ostatními. Raduj se z vlastního pokroku.“
Trasa závodu ke stažení níže (ZDE odkaz na Mapy.cz)
runningacademyolomouc