Pavel Hilšer testoval formu v Prostějově

Naše běžecká parta má za sebou Vertical Weekend, jiní testovali formu na závodech. Pavel Hilšer si vybral Velikonoční půlmaraton v Prostějově, kde chtěl v klidu ověřit, jak je na tom před blížícím se Pražským maratonem.

Plán byl jasný – běžet uvolněně, netlačit na pilu a nechat tělo ukázat, co v něm je. Prvních 7 kilometrů běžel Pavel společně s kamarádem tempem kolem 5:20/km. Jenže jakmile kamarád odbočil na kratší trať, zůstal Pavel sám… a začal boj s větrem.

🛑 Trasa? Hned zkraje trochu adrenalinu

Závod měl podle pořadatelů z Maratonského klubu Prostějov již 11. ročník a trasu prý moc nemění. Už 600 metrů po startu se vybíhalo z parku rovnou do plného silničního provozu, kde se běželo po krajnici. Asi 1,5 km jsme klusali v řadě za sebou, protože nikdo nechtěl riskovat přebíhání mezi auty. Na kruhovém objezdu se ozvaly první klaksony – buď netrpěliví řidiči, nebo nadšení fanoušci, těžko říct.

Na trati bylo méně pořadatelů, než by si mnozí přáli, a tak bylo potřeba si dobře hlídat směr. Pavel si dokonce jednou špatně odbočil a zachránil ho až výkřik jiného běžce. A ani vedoucí závodník to prý neměl jednoduché – zazněla hláška „on zapomněl odbočit“.

Když se navíc trasa potkala s velikonoční akcí pro děti v parku, málem Pavel zamířil na stoleček se slečnami, domnívaje se, že jde o občerstvovačku. Ve skutečnosti tam děti hledaly velikonoční vajíčka.

💨 Vítr, noha, vůle

Na otevřených úsecích foukal silný protivítr, který běžcům bral síly. Přesto se Pavlovi běželo dlouho dobře – až do chvíle, kdy se ozvala pravá noha. Poslední tři kilometry už běžel hlavou, ne nohama.

„Kdyby to byl maraton, tak bych asi končil. Nevím, jestli bych 30 km dokulhal. Nebylo to dobrý moc,“ říká sám Pavel.

Přesto doběhl s druhým nejlepším časem na půlmaraton – a to osobák vůbec nebyl cílem dne. Závod sice neproběhl v ideálním rozpoložení, ale forma je, hlava taky, a když zdraví dovolí, Praha se má na co těšit.

👟 Shrnutí? Běžci pro běžce

Velikonoční půlmaraton v Prostějově je spíš lokální akce než velký závod, a právě v tom může být jeho kouzlo. Atmosféra byla pohodová, počasí vyšlo, a až na několik organizačních zmatků má závod své kouzlo. Příště už Pavel poběží se znalostí trasy a s úsměvem dodává:

„Určitě bych příští ročník zkusil znovu. Tentokrát už se znalostí trasy a připraven na všechno.“ 👍